Židovská obec Žatec

V roce 1864 byla židovská obec v Libočanech přeložena do Žatce. Synagoga v Libočanech byla zrušena a dům čp. 638 v Pražské ulici (směr od Kruhového náměstí ke klášteru, dnes Obranců míru), kde již několik let byla provizorní modlitebna, byl zakoupen. Náboženské předměty z libočanské synagogy tam přeneseny.

O založení Židovské obce v Žatci nám dává zprávu protokol z 20. března 1864 pod předsednictvím přednosty pana Joachima Ledera v domě čp. 638. Bohužel se tento protokol již ztratil. Ale stanovy nově založené židovské obce jsou uloženy s původní matrikou 19. století v okresním archivu v Lounech.

Vzhledem k tomu, že židovská obec v Žatci stále rostla, rozhodlo se předsednictvo obce, pod přednostou Joachimem Lederem ke stavbě vlastní synagogy. K tomuto účelu byla zakoupena budova v Dlouhé ulici čp. 200. Tento dům měl bytovou část a na severu vedlejší. Tato část byla určena jako staveniště synagogy. Stavba začala v roce 1871 pod vedením a dle plánů stavebního mistra Joahanna Stanieka a již 19. března 1872 byla slavnostně rabínem Dr. Abrahamem Frankem vysvěcena. V roce 1911 byla synagoga renovována a nová malířská výzdoba byla věnována rodinou Fanny a Aloise Löbla a rodinou Anny a Karla Glasera.

Elisabeth Kars mit ihrem Bruder, Saaz (Zentrale Datenbank der Namen der Holocaustopfer)

Elisabeth Kars (1929-1944) se narodila jako dcera Antona a Erny Karse, roz. Vogl. Po roce 1938 bydlela v Řevničově, byla zavlečena do Terezín a následně zavražděna v Osvětimi.

Synagoge-(1920-1930)-{Regio

Žatecká synagoga 1920-1930 (Regionálním muzeum Žatec)|

Ovšem již kolem roku 1880 vzrůstaly v Žatci protižidovské tendence. Nebyly to však již náboženské nebo hospodářské důvody, ale tento antisemitismus byl nyní na základě rasistické-biologické ideologie. Výsledkem toho bylo snížení členů židovské obce z 1241 členů v roce 1900 na 924 v roce 1930.

Během trvání 1. světové války bylo v Žatci několik set židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Židovská obec v Žatci je měla na starost a poskytovala jim stravu a ubytováni na své náklady. V Žatci bylo několik židovských nadací, které zakládali zámožní židovští obchodníci a kulturních a sportovních spolků, které se podílely na kulturním a hospodářském životě, a tím přispěly k bohatství a celkovému vývoji města.

Již první světová válka 1914-1918 zanechala své stopy na synech členů židovské obce, mnoho z nich v této světové válce padlo nebo zemřelo na základě svých zranění nebo nemocí, kterými se během války nakazili.

V listopadu 1938 byla synagoga místními národními socialisty zapálena a skoro celý její vnitřek vyhořel. Pouze díky rychlému zásahu žateckých hasičů nevyhořela. Během druhé světové války byla využívána synagoga nacisty jako lazaret a pomocná škola. Během této doby zmizely i lavice a varhany. Po válce sloužila synagoga zemědělskému družstvu jako sklad a byla naprosto zdevastována. Dnes patří synagoga spanu D. Černému, který jí využívá jí pro kulturní a společenské akce.

Málo žateckých židů přežilo holocaust, jako Otto Beck, který se vrátil s Osvětimi. Většina těch, kteří se vrátili, však odešli do roku 1949 do Izraele nebo do jiných západních států, neboť zde byli považováni za Němce a byl jim také konfiskován majetek. Ti zbylí založili pod předsednictvím Karla Körpera († 1950) novou židovskou obec. Až do roku 1954 se v bývalé židovské škole a rabinátu v Dlouhé ulici konaly židovské bohoslužby . Předříkačem zde byl Jindřich Kohn (†1955). Následně zastupoval židovskou obec až do své smrti v roce 1976 Otto Beck. Písemné dokumenty o židovské obci z poválečné a komunistické doby se bohužel nedochovali. Dnes spadá Žatec pod Teplice (ŽO), která má 121 členů. V Žatci z členů ŽO Teplice žije již jen rodina Beckova.

Berthold Sterneck (1887-1943) se narodil ve Vídni a jeho kariera jako operní zpěvák začala v žateckém divadle. 1923 byl povolán na Státní bavorskou operu, zde byl jako Žid v roce 1923 propuštěn.

Sterneck,-Saazer-Kammersäng

Zdroj: Ernst Mändl/ Heinrich Schwenger: Die Geschichte der Juden in Saaz [Dějiny Židů v Žatce], in: Hugo Gold (Hg.), Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Brünn 1929-1934 |

Gebete-2
GEbete-1
Menora 2

Modlitební knihy k Novému roku a židovská svícen (minora)

nazpět

další stránka