Podle nejstaršího dochovaného soupisu Židů, v němž je uvedena obec Libočany, zde k roku 1724 žily 3 židovské rodiny, které měly od roku 1703 i svou modlitebnu. Na konci 18. století jejich počet vzrostl o jednu rodinu. Libočany patřily tehdy pod rabinát v Postoloprtech, kde byla židovská matrika vedena od roku 1827 (v Novém Sedle od roku 1800). Synagoga byla postavena v roce 1836 v blízkosti židovských domků. Kromě modlitebního sálu, který byl v prvním patře, se v přízemí nacházel byt pro synagogálního sluhu. Pozemek pro stavbu synagogy o velikosti 36x58 metrů byl roku 1834 koupen členy židovských obcí Libočany, Nové Sedlo a Přívlaky od vrchnosti, tj. Josefa Schreitera ze Schwarzenfeldu. Do té doby sloužila k modlitebním účelům patrně místnost v některém soukromém domě.

Židovská synagoga v Libočanech u Žatce (Regionální muzeum Źatec)

Pohled na hřbitov v Čeradicích, který využívali i Židé z Libočan.  (: Regionální muzeum Žatec)

Ze synagogy byl zřízen obytný dům, který se asi kolem roku 1964 sám zřítil. Své mrtvé pohřbívali libočanští Židé na hřbitově čeradické židovské obce u potoka Liboce, avšak až od roku 1837, kdy byl zřízen. Místo, kam pohřbívali před tímto datem, zatím není známo. Hřbitov je v současné době neupravený, zarostlý křovím a hroby jsou vykradené.Od okamžiku občanského zrovnoprávnění v r. 1848 se řada z nich stěhovala do měst, nejčastěji do blízkého Žatce. Jak vyplývá ze zápisů v pozemkové knize, Židé vlastnili, či měli v pronájmu domy č.p. 9 (Ledererovi), 11 (Wetzlerovi), 13 kovárna (Wetzlerovi), 19 (Steinovi), 28 (Hellerovi), 29 (Fischerovi), 31 (Kailovi), 43 (Löwiovi) a 48 (Porgesovi). 15. března 1863 byla libočanská židovská náboženská obec rozpuštěna a včleněna do Žatce.

Inzerce o pohřbu Jakoba Hermanna, zakladatele žatecké firmy, jehož rodina pochází z Libočan, (Petr Brod)

nazpět

další stránka